Infantilní myofibromatóza
Úvod
Úvod do dětské fibromatózy Infantilemyofibromatóza, známá také jako vrozená generalizovaná fibromatóza, je neobvyklá a vyskytuje se u samců kojenců. Základní znalosti Podíl nemoci: 0,01% Vnímaví lidé: dobré pro kojence a malé děti Způsob infekce: neinfekční Komplikace: sarkoidóza
Patogen
Příčiny kojenecké fibromatózy
(1) Příčiny onemocnění
Příčina je stále neznámá.
(dvě) patogeneze
Patogeneze je stále nejasná.
Prevence
Prevence dětské myofibromatózy
Dávejte pozor na každodenní život dítěte, věnujte pozornost obvyklé stravě dítěte a dejte dítěti určité množství vitamínových živin.
Komplikace
Komplikace kojenecké myofibromatózy Komplikace
Obecně žádné zvláštní komplikace.
Příznak
Příznaky kojenecké fibromatózy časté příznaky svalová fibrilace uzly podkožní uzly
Vyznačuje se mnohonásobnou pevnou dermou a subkutánními uzly, které se vyskytují v době porodu nebo krátce po porodu a vyskytují se v hlavě, krku a trupu. Poškození kosti se projeví u 50% dětí. Dobrá, pokud neexistují žádné komplikace, očekává se, že fibroidy přirozeně ustoupí, když jsou staré 1 až 2 roky.
Fibroidy mohou napadnout vnitřní orgány včetně gastrointestinálního traktu, prsu, plic, jater, slinivky břišní, jazyka, serózy, lymfatických uzlin nebo ledvin. Tento druh rozsáhlého poškození, vysoká úmrtnost, až 80%, přežití po dobu delší než 4 měsíce Poškození může přirozeně ustoupit.
Dospělá jediná myofibromatóza je jediný subkutánní uzlík nebo hmota, běžná v límci hlavy, bez poškození vnitřnosti, recidiva je vzácná.
Přezkoumat
Vyšetření kojenecké myofibromatózy
Histopatologie: subkutánní uzliny v buněčné oblasti, vykazující fibroblasty s oválným až fusiformním jádrem uspořádaným do svazku nebo vířícího tvaru. V méně buněčných oblastech může být intersticiální mukózní a kapilární proliferace.
Diagnóza
Diagnostika a diagnostika infantilní myofibromatózy
Podle klinických projevů lze diagnostikovat charakteristiky kožních lézí a histopatologické znaky.
Materiál na této stránce je určen pro obecné informační účely a není určen k tomu, aby představoval lékařskou radu, pravděpodobnou diagnózu nebo doporučenou léčbu.