Kraniofaryngiom u dětí

Kraniopharyngioma pochází ze zploštělých epiteliálních buněk zbývajících během embryogeneze hypofýzy.Jde o běžný vrozený benigní tumor, který se většinou nachází na sfenoidálním sedle a několik v sedle. Kraniopharyngiom má mnoho různých jmen a souvisí s počátečním místem a růstem, jako je supra sedlová cysta, kraniobukální nádor, nádor hypofýzy, ameloblastom, epiteliální cysta a nádor skloviny. Nástup kraniofaryngiomu se vyskytuje u dětí a adolescentů. Jeho hlavní klinické rysy jsou hypothalamicko-hypofyzární dysfunkce, zvýšený intrakraniální tlak, poruchy vidění a zorného pole, diabetes insipidus a neurologické a psychiatrické příznaky. CT vyšetření může potvrdit diagnózu. Hlavní léčba je chirurgické odstranění nádoru. Na konci 19. století si někteří patologové všimli vzácného typu epitelových nádorů rostoucích v oblasti sfenoidů, kteří si mysleli, že tyto nádory mohou pocházet z hypofýzy nebo lebečního lícního pouzdra. V roce 1904 Erdheim podrobně popsal histologické vlastnosti nádoru a domníval se, že nádor může pocházet z degenerované hypofýzy mdash; mdash; plochých epiteliálních buněk hltanu. Později bylo zjištěno, že růst kraniofaryngiomu byl podél cesty kranio-bukálního vaku od hltanu po dno sedla, uvnitř sedla, sedla a předního konce třetí komory. Někteří lidé si všimnou rozdílu mezi dospělým a dětským kraniopharyngiomem a domnívají se, že dospělé nádory nejsou embryogenní, ale transformace tkání, ke které dochází v buňkách hypofýzy po narození kvůli přítomnosti plochých epitelových buněk v hypofýze, ale toto vysvětlení zůstává Nedostatek důkazů. V roce 1910 se Lewis nejprve pokusil tento nádor odstranit. Název craniopharyngioma se stal populárním po roce 1918.

Materiál na této stránce je určen pro obecné informační účely a není určen k tomu, aby představoval lékařskou radu, pravděpodobnou diagnózu nebo doporučenou léčbu.